Základem je vhodná volba plemen, dostatek prostoru a podmínky, které zvířatům umožňují přirozený pohyb, pastvu, život ve skupinách a stádech nebo třeba v případě drůbeže hrabání v zemi, popelení, hřadování či vyvýšené sezení.
Jak vypadá ekologické zemědělství, když se na farmu podíváme očima samotných zvířat? Dostatek prostoru, přístup ven, ekologické krmivo i možnost přirozeného chování nejsou v biochovech jen doplňkem, ale součástí pravidel, podle nichž farmy fungují. Ukážeme vám, jak vypadá den na ekofarmě očima těch nejdůležitějších: spokojených zvířat. Objevte svět, kde se respekt mění v prvotřídní kvalitu pro náš stůl.
Tohle lidové rčení zná snad každý, ale jak vlastně vypadá v reálném životě? Animal welfare neboli životní pohoda zvířat může na první pohled znít jako odborný pojem spojený s pravidly, standardy a kontrolou podmínek chovu. Podstata je však jednoduchá: zajistit zvířatům prostředí, ve kterém mohou žít přirozeně a naplňovat své potřeby. A právě na tom stojí i ekologické zemědělství.
V ekologickém zemědělství totiž skutečný welfare zdaleka nekončí zajištěním základních potřeb. Cílem je aktivní podpora jejich fyzického zdraví, pohody a minimalizace stresu. Zvířata jsou brána jako živé bytosti s vlastními biorytmy, potřebami a sociálními vazbami. A co je na tom nejlepší? Tento ohleduplný přístup není jednostranný. Spokojenost na pastvinách a dvorcích se totiž přímo promítá do udržitelnosti celého systému hospodaření, údržby krajiny a vysoké kvality biopotravin, které si pak nosíme domů.


Základem je vhodná volba plemen, dostatek prostoru a podmínky, které zvířatům umožňují přirozený pohyb, pastvu, život ve skupinách a stádech nebo třeba v případě drůbeže hrabání v zemi, popelení, hřadování či vyvýšené sezení.
Velký důraz se klade na prevenci chorob, podporu imunity a životní podmínky, které pomáhají předcházet nemocem. To ale neznamená, že se zvířata v ekologickém zemědělství neléčí, ba naopak.
Welfare zvířat není izolovaný ostrov. Zvířata chovaná v ekologickém režimu na pastvinách pomáhají vracet život do půdy, podporují biodiverzitu a jsou přirozenou součástí zdravé české krajiny.
V České republice je ekologicky obhospodařováno 17,7 % zemědělské půdy, díky čemuž Česko je 11. zemí světa s největším podílem plochy v režimu ekologického zemědělství.

Chov těchto zvířat se řídí přísnými pravidly s důrazem na jejich pohodu, přirozené potřeby a zdravý životní rytmus. Pokud chcete vědět, které konkrétní farmy ve vašem okolí takto hospodaří, inspiraci a reálné příběhy z praxe najdete zde.
(Zjištění z červnového výzkumu
IPSOS pro Svaz PRO-BIO)
Pro většinu Čechů znamená animal welfare přímou záruku vyšší kvality a lepší chuti potravin.
Spotřebitelé jsou ochotni si za kvalitnější a etičtější produkty připlatit.
Lidé si welfare spojují především s přirozenými podmínkami života zvířat, prostorem a čerstvým vzduchem.
Když jedete českou krajinou a uvidíte na horizontu stádo krav, které se líně pase v trávě, díváte se na nejpřirozenější obrázek venkova. A čísla ukazují, že tento obraz je v Česku čím dál běžnější – skot totiž tvoří přes 63 % všech ekologicky chovaných zvířat u nás.
Ještě výmluvnější jsou data Ministerstva zemědělství u krav bez tržní produkce mléka: celých 57,6 % z nich už dnes žije v bio režimu. V ekologickém chovu to ale není jen idylická kulisa pro turisty. Maximální využívání pastvy, přístup ven a podmínky umožňující volný pohyb jsou základními kameny, na kterých biofarmy stojí.
Pro krávy je nesmírně důležitý jejich sociální život a přirozené chování ve stádě, kde platí jasná hierarchie a pravidla. Život venku na čerstvém vzduchu, pod skutečným sluncem a na šťavnatých pastvinách ve spojení s bio krmivem tvoří základ silné imunity zvířat. A právě tento klidnější biorytmus se promítá do výsledné produkce, ať už jde o bio mléko, nebo hovězí maso s jasně dohledatelným původem.
Jak to funguje, když se teorie z papíru přenese do každodenní reality na českých biofarmách? Zeptali jsme se přímo těch, kteří se o zvířata starají 365 dní v roce ve spolupráci s PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců.

„Celoroční pobyt venku je pro skot návrat k přirozenosti. Telata se rodí v zimě i v létě, přirozeně si nastaví termoregulaci na danou teplotu a adaptují se lépe než ve stájích. Volný pohyb zlepšuje kondici, posiluje svaly, podporuje trávení a snižuje stres,“ popisuje Ivana Sečková z Ekofarmy Sečkových.
Krávy podle ní navíc do krajiny přirozeně patří. „Přirozené hnojení je samozřejmostí. Když trus po pozemku roznesou samy a rovnoměrně, zlepšuje to zadržování vody v půdě a podporuje rozmanitější ekosystém bez chemických hnojiv. Přitahují prospěšný hmyz i ptactvo a pro kolemjdoucí je to stálá potěcha pro oko,“ dodává.
„V ekologickém chovu mléčného skotu se nikam nespěchá. Pohoda našich krav a jejich volný pohyb jsou pro nás na prvním místě, protože víme, že spokojené zvíře bez stresu dává to nejkvalitnější mléko. Každodenní produkce bio mléka je o trpělivosti a stoprocentním respektu k jejich přirozeným potřebám,“ vysvětluje Roman Kropáček z Ekofarmy Nelepeč.

Zatímco u skotu si život na pastvině představí každý, chov drůbeže a prasat v ekologickém režimu je pro spoustu lidí velkým překvapením. Podle evropské i tuzemské legislativy pro ekologické zemědělství se totiž na biofarmách klade obrovský důraz na to, aby tato zvířata mohla naplno projevovat své potřeby a přirozené instinkty. V ekologickém chovu je důležitý dostatek prostoru, přístup k přirozenému světlu a možnost projevovat typické chování daného druhu. Pro bio drůbež je důležitý pravidelný denní přístup do venkovních prostor, jakmile to její věk a klimatické podmínky dovolí.
Prasata jsou zase neobyčejně společenská a čistotná zvířata, která pro svou pohodu nutně potřebují prostor. V bio chovech mají k dispozici bohatou podestýlku z přírodních materiálů a venkovní výběhy, které jim umožňují to nejdůležitější: volný pohyb, sociální kontakt s ostatními a možnost rýt v zemi, což se jasně projevuje v jejich zdravotním stavu. Respekt k jejich přirozeným potřebám a instinktům vytváří na ekofarmách harmonické prostředí, kde má i to nejobyčejnější hrabání v trávě nebo odpočinek ve slámě svůj hluboký smysl.
Podívejte se, jak vypadá každodenní soužití s opeřenými a čtyřnohými obyvateli biofarem ve spolupráci s PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců.
„Naše drůbež nemá klasické ohrady a může úplně všude. Pasou se, hrabou v kompostu, husy a kachny chodí na řeku a občas si k nim chodí lehnout i naše kráva, která se od slepic nechává čistit od much. Je to pohodové soužití bez stresu. Volný život se samozřejmě propisuje i do kvality masa, které je pevnější a plné živin. Naše kuřata porážíme nejdříve ve třech měsících věku, kdy už kohouti začínají kokrhat, tedy výrazně později než bývá běžné v konvenčním chovu.
Krmíme je výhradně ekologickým krmivem odpovídajícím pravidlům ekologického zemědělství. Výsledný produkt je sice dražší, ale v jeho ceně se odráží delší a přirozenější život, které zvíře prožilo, i způsob hospodaření, který respektuje jeho potřeby,“ říká Linda Nárovcová z farmy Dolejší mlýn.
„Není spokojenější prase než to, které může rýt v zemi. Tato potřeba se šlechtěním nezměnila – rytím v hlíně navíc získá spoustu živin a minerálů. U nás praktikujeme rodinný způsob chovu, kdy prasnice žijí ve skupině se selaty až do prodlouženého odstavu v 90 dnech, a to i s kancem. V kombinaci s pastvou to nejlépe naplňuje jejich přirozené potřeby,“ vysvětluje Josef Sklenář z Biofarmy Sasov.
„Základem ekologického chovu je zajištění stanovené minimální plochy jak uvnitř stáje, tak ve venkovních výbězích. Dostatek prostoru a sláma, která je zabaví a pohlcuje pachy, dávají zvířatům volnost. Právě dostatečný pohyb venku buduje jejich přirozenou imunitu bez nutnosti zbytečných léků,“ dodává.
Věděli jste, že popelení v hlíně a hrabání v trávě je pro drůbež přirozenou očistou a obranou proti parazitům? V bio chovech je jim tento komfort dopřán každý den.
Dostatek čisté podestýlky slouží prasatům nejen k pohodlnému spánku, ale i k zábavě a termoregulaci. Uspokojuje to jejich přirozenou zvídavost.
Rytí je pro prase základní životní potřeba. Ekologické chovy jsou nastavené tak, aby prasata měla možnost projevovat přirozené chování, včetně rytí, pohybu a zkoumání prostředí.
Zvířecí pohoda a ohleduplný přístup k přírodě zní skvěle na papíře, ale jak je podpořit v každodenní realitě? Ta nejdůležitější volba totiž začíná u běžného nákupu. Životní úroveň zvířat totiž není jen abstraktní pojem. Je to přímá investice do kvality potravin, které dáváme na stůl svým blízkým. Výběrem biopotravin dáváte jasný hlas ekologickému zemědělství a farmářům, kteří vrací respekt do vztahu mezi člověkem, zvířetem a krajinou.
Nenechte se zmást lákavými nápisy jako „z babiččina dvorečku“ nebo „přírodní produkt“, které nejsou nijak legislativně ukotvené. Skutečné biopotraviny podléhají přísnému kontrolnímu systému a u všech biopotravin (či produktů z přechodného období) hledejte oficiální značení, které potvrzuje, že produkt prošel kontrolním systémem ekologického zemědělství. Naopak žádná potravina nebo zemědělský produkt, které podmínky legislativy nesplňují, nesmí být jako “bio” nebo “eko” označeny.
Číselný kód (např. CZ-BIO-001), který jednoznačně identifikuje státem pověřenou akreditovanou instituci, jež na farmu nebo produkci biopotravin pravidelně dohlíží a certifikuje ji. Tento kód musí být uveden vždy při označení biopotravin (i nebalených) nebo produktů z přechodného období.

Zelené logo s bílými hvězdami ve tvaru listu, případně jeho černobílá varianta, které garantuje splnění evropské legislativy pro ekologickou produkci. Jeho použití je povinné u balených biopotravin vyprodukovaných nebo uvedených na trh v EU.

Národní logo s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“, které potvrzuje, že produkt prošel kontrolou v České republice. Toto logo je povinné pro balené biopotraviny certifikované v ČR, které jsou určené pro tuzemský trh.
Jasná informace pod logem pro biopotraviny, která specifikuje, zda suroviny pocházejí z české, evropské nebo mimoevropské produkce.
Welfare zvířat není luxus, ale projev úcty k přírodě, který se nám vrací v každém soustu. Svým nákupem nerozhodujete jen o obsahu talíře, ale o tom, v jakém světě chceme žít.